Po nejzápadnější a nejvýchodnější části světa jsme se konečně na počátku roku 2018 vydali na jih do Jihoafrické republiky. Trasa naší 17denní cesty vedla z Johannesburgu, přes Kruger national park, Swazijsko, východní pobřeží kolem St. Lucie, Dračích hor, podél Lesotha na jih, kolem pobřeží oceánu až do Kapského města. Celkem 4 242 najetých km autem, něco málo lodí po řece, desítky km pěšky v horách a vnitrostátní přelet z Kapského města do Johannesburgu. Jižní Afrika pro nás byla zajímavým spojením turistického servisu ve smyslu neuvěřitelně jednoduchého systému pro booking všeho od kempů, výletů přes národní parky, ale na druhou stranu obrovským adrenalinem mimo hlavní turistické cíle. Je to naprosto nádherná země, která byla pro mě velkým překvapením svou barevností – doslovnou i ve smyslu pestrobarevné škály zážitků a přírodních krás.
Jako všude jinde na světě je potřeba obrovského respektu a ostražitosti k přírodě, k zvířatům i k místním obyvatelům. Číhá tu mnoho nebezpečí ve formě jedovatých zvířat, v horách nevyzpytatelného počasí a četných loupežných přepadení, která bohužel nejsou výjimkou v horách ani ve velkých městech. Spaní ve stanu v parku o rozloze Moravy plném divokých zvířat, setkání s nimi v tváří tvář s pocitem ohromení a pokory, že my lidi jsme tady ti, co jsou na návštěvě, noční projížďka po městě, kdy najednou před autem projde hroch, lezení po řetězovém žebříku k nejvyššímu vodopádu světa, soukromé taneční a hudební vystoupení kmene Matsamo, degustace skvělých piv místních minipivovarů nebo třeba koupání s tučňáky zůstanou nejsilnějšími zážitky na celý život!
